Salash
novinky

fotky
texty
kapela
MP3
saláti
články
kontakt




Novější novinky


DOUDLEBY "OPEN AIR" 9. června jsme vyrazili na festival, známý dříve jako Doudleby Open Air. Letos měl tento festival několik specifik. Dvě byly zcela zásadní. Jednak se nekonal v Doudlebách, ale v nedalekém Kostelci, a nebyl Open Air, nýbrž se hrálo v sále u koupaliště. Čili to bylo spíše Kostelec Under The Roof. Festvial byl doslova nabit různými kapelami, proti předešlým ročníkům jsme však znali pouze Vypsanou fixu. K dalším zajímavostem patřilo sestavení hracích časů, které od běžného systému, kdy největší hvězdy hrají v nejlepších časech, byly Doudleby udělány systém špíz, což znamená, že se lepší kapely prolínaly s jinými. Salash hrála v první části a je třeba říct, že jsme si první koncert po dnech natáčení náležitě užili. Cestou jsme se zase opájeli poslechem syrové nahrávky alba Stupid, především proto, že se snažíme vychytat všechny mouchy, tak aby po finálním mixu dostal Stupid tu nejlepší tvář.



KRÁLÍKY a JESENÍK Koncert v Králíkách byl krásný sám o sobě, ale i tím, co jsme prožili před ním. Samozřejmě to byl Jeseník, ale také zážitky ze soboty na Moravě. Poté co jsme se v Jeseníku *(Co bylo před koncertem zjistíte níže v samostatné sekci Jeseník...) probrali a spočítali ztráty (nebyly tak hrozné - jedna zlomená baskytara, rozšlápnutý činel, zohýbané stojany a roztrhané kabely + několik modřin) jsme se vydali nalézt nejbližší otevřenou restauraci pro nutného vyprošťováka. Po několika kilometrech nám doporučili soukromou hospodu, která měla jen tu chybu, že otevírala až za hodinu. Majitel byl však správný soukromník, vzbudil celou rodinu a ihned se o nás postaral. Bylo to třeba. Nemohli jsme se však shodnout, který nápoj a jídlo nebude znamenat vzpouru rozbouřených trávicích traktů členů kapely Salash a rozhodli jsme se pro metodu pokusů a omylů. V první chvíli jsme všichni měli pocit, že jsme se nemýlili, ale po několika minutách již bylo jasné, že jídlo dnes v nás prostě nevydrží. Jelikož jsme slušní chlapci... pokračovali jsme pouze Mattonkou. Po obědě jsme opustili milou hospůdku a rozjeli se zpět ke klubu. Cestou jsme narazili na skupinu Nails, která obložena nákupem vypadala jako Tři králové na cestě k Jezulátku. Den byl ještě mladý a tak jsme se (David) rozhodli vyrazit do přírody. Místními nám byly doporučeny Čertovy kameny, které se měly nacházet "za rohem". Po hodinovém zoufalém hledání jsme už po desáté vyjeli u cedulky "Čertovy kameny", která nás však vytrvale směřovala pouze do pekel. Rozhodli jsme se hrát vabank a obě auta začala vyjíždět strmý kopec. Cestou jsme trefili několik bludných balvanů, avšak na vrcholu jsme nečekaně narazili na otevřenou hospodu. Drtivá většina obou kapel jednoznačně odmítla procházku přírodou a zamířila k restauračnímu zařízení. David u svého turisticko-poznávacího záměru zůstal a společně s Ondřejem se pustili na výšlap, k 200 metrů vzdálené turistické atrakci. Nebylo čeho litovat, protože skála, která Čertovy kameny představuje je fakt úžasná, je z ní vidět široko daleko, leze se na ni po železných žebřících a fouká tam hrozný vítr. Oba hoši se navzájem vyfotili na památku, cestou vykouřili cigárko s náhodnou dívkou, která v návalu nikotýnové abstinence utekla rodičům uprostřed tůry a vrátili se k ostatním alkoholikům. V hospodě mezitím ovládl veškeré dění smažený sýr a jahodové palačinky. Vrcholem všeho bylo, když za námi zavítala jedna dívka, kterou jsme potkali již na koncertě. Protože v našem stavu, navíc po krouživém bloudění po Jesenicku, jsme měli neodvratný pocit deja vu, raději jsme rychle nabrali k ústupu. Vyrazili jsme směr Králíky. Davida stále drželo jeho šimkovsko-grossmanovské: téma hodiny (K)králíky, cíl - nakrmit je... a všechny s tím prudil. Cesta byla i tak příjemná, i přes průtrž mračen. Museli jsme kvůli tomu jet velmi pomalu, ale aspoň jsme si tak vychutnali krásy přírody. Kousek před Králíky David najednou Vaškovi nečekaně zmizel ze zpětného zrcátka a po chvíli hlásil, že nemůže odolat a i s protestujícími spolujezdci (Tomáš + Nails) jede lesní cestou prohlédnout si pevnost z roku 1936. Pevnost byla pečlivě opravena a všichni si se zájmem vyslechli přednášku o tom, jak by to všechno fungovalo, kdyby nebylo Mnichova. Jediný Felix z Nails dal přednost rekonvalescenci v autě, takže si pak alespoň prohlédl pamětní brožurky, kteří si jeho kolegové na památku zakoupili. David však stále neměl dost a vyrazil do polí s cílem vyhledat další pevnost - musel si prostě ověřit, že pevnosti skutečně tvořily pás a z jedné bylo vidět na druhou. Po chvíli se pole změnilo v naprosté psycho letiště, takže Tomáš začal vykládat o hororu Texaský masakr s motorovou pilou. Jediný masakr se však konal pouze na podvozku auta, takže David i přes své zklamání po chvíli zamířil za Vaškem. Ten mezitím s Ondřejem podřimoval na Kralickém náměstí. Když mu nicméně David oznámil, že rány, které jsou slyšet, jsou zaručeně z děla, protože je dneska dětský den a armáda údajně poblíž Králíků dělá ukázku, a že se tam všichni pojedeme podívat.... Vašek ani ostatní se nezmohli na odpor a vyrazili za Davidem. Cestou jsme pětkrát objeli benzinku, protože značení bylo vymyšlené tak chytře, že se prostě nedalo jet tudy, kudy nás směřovalo. Po pátém okruhu David zaúpěl a vyrazil zpět k pevnosti, aby od osádky vyzdvěděl, kde že se to střílí. Netušil, jaký zážitek se chystá pro Ondřeje. Ten totiž i s Vaškem pevnost znovu prošel, z čehož měl nebetyčnou radost náš průvodce, obzvlášť z toho, že se oba ptali na otázky, které před chvíli odpovídal osádce vozu číslo 1. Jaké však bylo naše překvapení, když s vítězoslavným úsměvem po prohlídce ukázal Ondřej ostatním nefalšovnou bazuku či snad pancéřovou pěst, kterou funkční koupil za neuvěřitelných 400,- korun! Stal se rázem terčem vtipů a všichni ho přemlouvali, aby si zakoupil také prázdnou pumu, snad dokonce jadernou, která je v pevnosti také k mání. I s výzbrojí jsme vyrazili zpět do Králík s tradičním cílem vyhledat hospodu, jak jinak než kvůli sportovnímu přenosu. David s Vaškem o fotbal nepřišli. Cestou však David zmotal název hospody, takže se ptal místní krasavice na Hospodu u Tučňáka. To mělo za výsledek naprostou dezorientaci přítomného něžného pohlaví, vydatně podporovanou hláškami všech zúčastněných na téma vtipu "Na tučňáka". To jsme ještě netušili, že stojíme prakticky před restaurací. Pravda tedy je, že nás potěšila i zklamala. Potěšilo teplo (Nails), pivo (Ondřej) a televize (Vašek, David), zklamalo, že nebylo jídlo (Tomáš a všichni). Vzhledem k časové tísni jsme se však rozhodli zůstat. Neudělali jsme špatně - hospoda byla vybavena profesionálním stolním hokejem Styga, takže turnaj Nails x Salash se plně rozhořel. Je pravda, že jsme dostali docela na frak, ale to vše díky neuvěřitelným haluzím Felixe, který dával góly snad i střelou od brankáře. Dušoval se však, že to v životě nehrál. Pak jsme se již sledovali fotbal... a v půlce odjeli do klubu Na Střelnici. Klubem v Králíkách rozumíme socreálný kulturák. Zprvu jsme byli poněkud vykolejeni, navíc jsme nehráli v sále ale v jakési kavárně. Když se však před koncertem tato kavárně naplnila k prasknutí těžko říct jestli sto nebo dvě stě lidmi, museli jsme konstatovat: We love Kraliky. A to nebylo všechno. Vzhledem k tomu, že byl dětský den, po chvíli s námi na pódiu stálo 15 14letých fans a pařili jak o život. Ten den jsme rozdali desítky podpisů a máme pocit, že naši fanoušci jsou skutečně nevyzpytatelní. Prostě špatně se chápe, že v Třebíči jsme nejvíce zaujali lidi přes padesát, kteří pařili úplně stejně, jako v Králíkách čerství teenageři...


JESENÍK Koncert v Jeseníku se zapíše do naší historie skutečně nesmazatelně. Samozřejmě je fajn se o tom rozepsat, ale také je těžké se ubránit jednoduchému shrnutí: prostě totální odvaz! Jeseník je od Prahy hodně daleko. Jako by 4 hodiny cesty nebyly málo, tak David musel ještě před koncertem ráno pracovně do Českých Budějovic, takže ten den najel pěkné stovky kilometrů. Museli jsme jet dvěma auty, vezli jsme i Nails Nirvana Revival. Cesta i přes velkou vzdálenost uběhla příjemně, zejména pro Davida s Tomášem, které cestou bavili Nails svými kameňáky. Památné byly dva, ten o tom jak zabít krokodýla je však tak dlouhý, že i vyprávěním trvá asi čtvrt hodiny... Zůstaneme u kratšího: "Víš kde je kráva když prší? - Na dešti." Nepochopena zůstala Davidova snaha vtip ještě vylepšit: "A víš proč? Protože je kráva." Vzhledem k tomu, že David doháněl Vaška s Ondřejem, což se mu vzhledem k jejich dvouhodinového náskoku dařilo jen částečně, jelo 1 auto z Prahy do Jeseníku 4 a půl hodiny, zatímco stíhací jednotka zvládla stejnou trasu za 2 hodiny a půl včetně kufrování v Jeseníku. Všichni přítomní ocenili zejména rychlé průjezdy zatáčkami, vychutnali si je pak zejména v členitém terénu Jeseníků, kdy David nebral na nikoho ohledy, a stříhal si to 180 - 200 za hodinu bez ohledu na stav a povahu vozovky. Před Jeseník již všichni s patřičnou barvou pleti nepochybovali, proč je David dlouho dopředu upozorňoval, že pokaždé když s někým jede do Jeseníku, tak se prostě blije, blije a blije. Ke cti statečných reků je však třeba uznat, že kromě zmiňované chameleonity udrželi vše v sobě... Přes zoufalou snahu se Davidovi nepodařilo Vaška dohnat, přijel se ztrátou asi 10 minut. Rozhodl se proto, že svůj žal pořádně zapije. To, co následovalo, kapela Salash ještě nezažila a i David vzpomíná, že takový záběr provedl naposledy asi před 6 lety... Jak to popsal? Dal jsem si jedno, druhé, třetí, panáka, čtvrté, panáka, panáka a pak už nevím... pak jsem byl najednou na pódiu a kolem mě hrála kapela... nevím co, ale zpíval jsem a byl jsem překvapený, že ty lidi na to hodně divoce paří. furt jsem chodil za tomášem, jestli je to dobré a on říkal, že jo. až pak jsem zjistil, že na tom taky není nejlíp. no tak jsem se nějak držel na nohách. bylo to divoké, nějaký fanoušek chytil světlo a praštil s ním o zem. na konci jsem věděl, že dnes je mi jedno, co všechno zničím. tak jsem do těch bicích skočil. pak jsem viděl, jak hajtka letí napříč sálem. za chvíli letěla basa do bicích. kus se jí odštípl, ale fakt hrála dál.. Pokračování za chvíli nebo zítra...


 SINGL KOUT NA SVĚTĚ!
13. května jsme dotočili náš singl Kout. Do konce května by měl být definivně připraven, mixovat ho bude známá postava české hudby Ondřej Soukup (např. autor hudby k filmu Tmavomodrý svět, producent Lucie Bílé atd.) Singl je rádiová verze písničky Kout, na desce, která vyjde koncem června, se objeví tvrdší verze. V současné době intenzivně jednáme s rádii, aby náš singl hrála. Výsledek byste měli slyšet během pár dní.

 SALASH S TŘEMA SESTRAMA
Salash bude 30. června hrát s Třema Sestrama a Lety Mimo ve Strakonicích. Další spolupráce by měla následovat.

 SALASH I S MŇÁGOU?
Vašek se snaží dojednat nějaké koncerty s Mňágou a Ždorp, velmi brzy budeme znát konkrétní výsledky a snad i termíny. Davida to docela těší, protože když před lety začínal muzicírovat, jeho prvním "stylem" byla Mňága...

 SALASH PŘED GLADIATOREM!
Koncert s Gladiatorem ve Vítkovické sportovní hale byl bohužel organizátorem zrušen. V tomto termínu hledáme nový koncert, stejně tak se snažíme domluvit se s Gladiatorem na novém koncertu.

 18. května 2001
11. května jsme hráli v Broumově na křestu desky mladé talentované kapely Immodium. Vše bylo poněkud hektické, protože jsme ještě měli hrát v Kutné Hoře a odjet z Prahy jsme mohli až po 18. hodině. Broumov je v Náchodském výběžku a cesta tam je pěkně dlouhá. O to lepší atmosféra na místě. Pozdravujeme všechny pařany z místního děcáku a slibujeme, že vám zase přijedeme zahrát. V Kutné Hoře díky špatné organizaci ze strany pořadatele nedošlo k žádnému oznámení koncertu, i tak se tam díky sledování našich stránek objevilo několik lidí. Dohodli jsme se nicméně s Nails, že lidem v Hoře věnují pořádnou porci Nirvana Revivalu, a že my vzhledem k situaci zůstaneme v Broumově. Koncert v Kutné Hoře tedy odehrajeme v náhradním termínu. Následně jsme v sobotu vyrazili do plzeňského studia Accent, abychom natočili singl Kout, který by měl propagovat v rádiích naši desku. Ondřej aby zajistil opravdu skvělý zvuk bicích, což se nakonec povedlo, věnoval neuvěřitelnou dobu lazení, takže nakonec první den natočil něco on a Vašek se snažil nahrát kousek basy. Jenže večer jsme se museli vracet do Prahy, protože nás čekala oslava narozenin našeho kamaráda Koka z kapely Sup Chicken v klubu UZI. Docela jsme se odbouchli, bylo to díky vám, protože všichni jak jste tam byli, tak jste zpívali a bavili se s náma, takže nám ten koncert pěkně vodsejpal. Akorát byl průšvih, že se odrovnal i David, takže druhý den, když jsme se vrátili do Plzně abychom do Koutu točili kytary a zpěvy, David mutoval jak nikdy (David: já jsem fakt nikdy nemutoval). Vzhledem k hostování našeho kamaráda Ianni, který s Davidem zpěvy točil, však vše dopadlo naprosto neuvěřitelně a určitě budete hodně překvapeni, jak se taky dá natočit pomalá písnička. Navíc máme v zásobě schovanou tvrdou verzi Koutu, kterou uslyšíte na desce. Po víkendu jsme se dozvěděli, že Ondřej Soukup kývl na naši nabídku udělat nám ve svém studiu mix Koutu, takže třeba se z Koutu stane hit jako "Láska je Láska" - kterou Ondřej Soukup rovněž dělal.


 7. května 2001
V pražském Lucerna Music Baru lítaly v pátek ovce v oblacích hustého dýmu. Tak nějak vypadal koncert. Předehrou byl už rozhovor, který s námi vysílala TV3 - měl by se v blízké době objevit na webu. V LMB jsme hráli poprvé a Davidovi, který přišel do Prahy před pěti lety, se tak zase splnil jeden sen. Tomáš si pochvaloval, že tohle pódium se mu opravdu líbí. Vašek si pochvaloval, že močí do mísy, do které již močilo mnoho hvězd. Ondřej si nepochvaloval, Ondřej je na tyhle věci docela flegma. Publikum odměňovalo potlekem a pohybem. My jsme děkovali. Tak tak nějak to vypadalo. V sobotu jsme vyrazili do města perníku. Místo dealerských doupat jsme však zamířili na kolej pardubické VŠ, kde jsme vystoupili. Nejprve z auta a pak na akci Majáles. Příjemné zpestření sobotního odpoledne. Pak jsme si koupili pivo a párek a razili zpátky přes Kutnou horu, kde hrajeme v pátek. Nezapomeňte, že v pátek budeme hrát i v Broumově na křestu našich kamarádů z kapely Immodium.


 2. května 2001
Tak jaká byla líbačka pod třešní? Kdo nám napíše nějkurioznější zážitek, má u náš lístek na koncert :-) Salash měla na konci dubna rozhodně o zábavu postaráno. Hráli jsme v pátek v Břeclavi a v sobotu v Třebíči. Břeclavský klub B nás obohatil zejména svou nádhernou komůrkou pro kapely pod pódiem, byla prostě hrozně milá. Také to byl historicky první koncert kapely, kdy jsme spali v hotelu. Vašek toho využil a dorazil až těžce ráno, poté, co umluvil místní policii, aby nemusel platit pořádkovou pokutu. Celý víkend byl pro kapelu prošpikován sledováním Formule 3000 a mistrovství světa v hokeji. Program byl prostě takový, že jsme se přesunovali, koukali, hráli a pak přesunovali, koukali a hráli. Nesportovní Tomáš s Ondřejem tuto velkou zálibu Davida s Vaškem nesli těžce, zato však měli možnost si dobře prohlédnout některá města, zejména Brno. Z Brna jsme razili do Třebíče. Koncert v rámci normálu ale cesta zpět byla naprosto neuvěřitelná, protože jsme zakuforvali a jeli jsme přes neuvěřitelnou pustinu, David v noci zhasínal světla a všechny strašil.


 17. dubna 2001
Vzhledem k nemocem, Velikonočním svátkům a dalším záležitostem jsme se na chvíli odmlčenli. Co se mezi tím stalo? Tak například jsme 30. března hráli v Příbrami. Klub Junior byl pozoruhodný svojí polohou takřka uprostřed lesa, ale jak se nakonec ukázalo, nevadilo to, protože z toho lesa se postupně vynořili lidé, kteří do toho klubu zamířili. Následně jsme hráli 5. dubna v Plzni v klubu C. Koncert byl pro nás naprostým utrpením, protože kromě Tomáše byli všichni nemocní. V nezlepšeném zdravotním stavu jsme hráli koncert ve Slaném 7. dubna. Ve Slaném chodí tradičně málo lidí, tentokrát jich bylo ještě míň vzhledem k strašnému počasí a soutěži Miss tak dokonce přišla naše nejslabší návštěva. I tak koncert proběhl v zajímavém duchu a kapela si v některých pisních dobře zajamovala. Následně nás však postihla další smutná zpráva, a totiž, že koncert 20. dubna v Českých Budějovicích je zrušen, resp. přeložen. Máme zato definitivní termín nahrávání singlu Kout, a to 12. a 13. května. Singl se pak doufejme objeví v rádiích. Bude předzvěstí desky, chystané na červen. Chystáme pro vás další rozšíření našeho webu, takže zatím.


 27. března 2001
Dnes se budeme věnovat "zajímavým příhodám". V pátek jsme hráli na Grunge Party v Rock Cafe Praha. Koncert před velmi slušnou diváckou návštěvou přes 300 lidí byl poznamenám zajímavou příhodou, kdy postupně v kotli omdlela přítelkyně našeho basáka Vaška a za chvíli měla na mále i přítelkyně kytaristy Tomáše. Ještě štěstí, že zbylí členové kapely na koncertě své přítelkyně neměli. To byl tedy pátek. V sobotu jsme vyrazili do Mostu. Ondřej celou cestu básnil, jak je rád, že pozná krajinu českou. Tomáš už tak nadšený nebyl, protože by byl raději, kdybychom vyjížděli už po obědě a mohli si projít město. Když jsme dojeli do Mostu, už toho moc nelitoval, protože kromě paneláků jsme toho moc neviděli. Klub nás překvapil nejenom svým umístěním pod hospodou uprostřed vilové čtvrti, ale také svým rozměrným pódiem, na které se sotva vešly bicí. Později jsme zjistili, že ani to nemusí být při hudební produkci překážkou, nicméně jsme nemohli uvolnit i své pohybové schopnosti. Naštěstí lidi opět i ve stísněných prostorech vytvořili solidní kotel. S vystoupením v Mostě je spojená zajímavá příhoda, kdy Salash večeřel spolu s Nails v hospodě koňskou klobásu s kousky střev a kostí. Jeden z členů Nails, vida prostředí jež nás obklopovalo, zřejmě v obavě o svůj mladistvý život vznesl dotaz na vrchního: Prosím vás, není tady v okolí bordel? - a myslel tím: nerozbije mi někdo hubu? Vrchní se zamyslel, s hrůzou si prohlédl šestnáctiletého Nailsáka, a říká - no přímo tady ne, ale v okolí jsou asi tři. Howg!


 19. března
V sobotu jsme pokračovali v našem koncertování vystoupením v jihlavském klubu Maňana. David nemohl dospat a tak do rána diskutoval s lidmi na chatu v místnosti Jihlava, kteří se odvděčili tím, že dorazili na koncert. Cesta do Jihlavy byla stížena faktem, že předkapela Nails - Nirvana revival vzhledem ke své věkové nezpůsobilosti jaksi nemohla jeti vozmo, a proto Salash poskytla druhé vozidlo pro Nails řízené řidičem Václavem Vávrou, jinak tedy naším basákem. Vozidlo B (Nails) však nebylo výkonostně srovnatelné s vozidlem A (Salash) a cesta z bodu P (Praha) do bodu J (Jihlava) se protáhla na čas t=1h15min. Klub byl fascinující tím, že byl situován pod hotelem Zlatá hvězda (ve středověkých sklepeních) a tudíž k nenalezení. Po výsadku jsme zjisitli, že basák kapely Nails, kterýžto vzhledem k obavě rodičů o jeho mladický život (vzhledem k tomu, že jeho otec se ve dvaceti ve stavu těžké opilosti vážně vyboural) musel přijet vlakem, jest bez návratu ztracen v sousedním Havlíčkově Brodě. David tedy musel nastoupit do pozice taxikáře a vyrazil do HB. Zážitky z nádraží Českých drah a okolí překonaly všechna jeho očekávání. Když již v koncertním provedení (tedy s nalíčenýma očima) vstoupil do nádražní večerky, prodavačka zařvala, praštila sebou na zem a začala mu podávat peníze z kasy. David toužil pouze po cigaretách, které však právě došly. Při čekání na zpozdilého nailsáka David prošel okolí, zahrál si schovku s bandou romského dorostu, objevil klub Vagon (kde jinde by byl než u nádraží, že?), kde bude Salash hrát s Kurtizánama za pár týdnů. Po hodině konečně opozdilec dorazil a oba vyrazili do Jihlavy. Tam již čekal slušně naplněný klub - tedy rozhodně při zdůraznění faktu, že den předtím hrála v tomto klubu v Jihlavě velmi oblíbená Vltava, v pátek tam hraje Mig-21 a pak Znouzectnost - tak těch 50 lidí (při maximální kapacitě max. přes sto) považuje Salash právě za slušné. To však nic nebylo proti tomu, jaký kolotoč spustili posluchači při vystoupení (po předvystoupení Nails) Salashe. Pařila dokonce i máma zpěváka a kytaristy Nails Felixe Slováčka Jr. - Dáda Patrasová. Felix Slováček sr. zlověstně blýskal očima, protože jeho představa o kvalitní hudbě se pohybuje v rovině swingu. Zakončili jsme vše Pohádkou na dobrou noc, pohádali se s manažerem klubu o výdělek (resp. manažer utekl a my nedostali to co měli, ale určitě to dostaneme, protože majitel nám přišel jako férový chlap) a vyrazili do Matičky. Ve 4 ráno se šlo spinkat. Dobrou noc.


 12. března 2001
Sobotní koncert v Karlových Varech na nás udělal moc dobrý dojem - klub Propaganda je prostě nádherný a lidi jsou moc milí. Zahráli jsme upravený více než hodinu dlouhý set. Tomáš se opět vyblbnul, při svých třech pádech si rozřízl ruku, ale do koncertu 17.3. v Jihlavě (Manana) to bude v pořádku. Také jsme představili naši kamarádku Lailu, která nás zmalovala jako indiány. (David: Není nad to vypadat jako profesionální dement). Končili jsme "novou" písní, coververzí písničky Pohádka.


 7. března 2001
Usalashili jsme se na naší doméně WWW.SALASH.CZ, mailíky nám můžete psát na SALASH@SALASH.CZ. Náš webík se také rozrostl o okénko KONCERTY, kde najdete všechny naše koncerty :-). Pošlete link kamarádům a napište, jak se Vám SalashWeb líbí a co byste si přáli přidat. My toho máme v plánu spoustu: rozšíří se naše fotobanka, budete mít k dispozici články z tisku, budete si moci stáhnout naše plakátky a spoustu dalšího. Tak pa.

 1. března 2001
Letos chystáme: od března celoroční turné, v červnu definitivně desku, během prázdnin festivaly (např. Rock For People), od října pokračování turné a na Vánoce překvapení. Některé nejbližší koncerty: 10.3. Karlovy Vary (Propaganda), 17.3. Jihlava (Manana), 23.3. Praha (Rock Café Grunge Rock Party), 24.3. Most, 5.4. Plzeň atd. Další koncerty přibývají denně. Chcete-li něco vědět nebo jen tak pokecat pište na salash@salash.cz nebo 0608 319 307.

 25. ledna 2001
Můžete si přečíst rozhovor, který vyšel na www.musicserver.cz. Čtenáři BigBengu! nás považují za 6. největší objev roku! Momentálně připravujeme nějaké hudební novinky, a jelikož jsme objevové, brzo se objevíme u vás!

 11. ledna 2001
Nejnovější číslo časopisu Big Beng! přináší rozsáhlou reportáž z našeho koncertu 21. prosince v Rock Café. Big Beng! zároveň hodnotí SALASH jako NEJVĚTŠÍ OBJEV LOŇSKÉHO ROKU!!! Totéž hodnocení se objevilo v Mladé Frontě Dnes. Chystáme nové úpravy webu, abyste měli brzy možnost si přečíst co o nás kdo napsal nebo poslechnout, co o nás kdo řekl.


2 0 0 0

 napište nám!
PIŠTĚ NA salash@seznam.cz NEBO SMS 0608/319307. DOZVÍTE SE TAK NEJNOVĚJŠÍ NOVINKY PŘÍMO NA VÁŠ MAIL ČI MOBIL.

  21. prosince
LIDIČKY, KUPUJTE ČASOPIS BIG BANG! KDE NALEZNETE CELOSTRÁNKOVÝ ROZHOVOR SE SALASHí. ČLÁNEK HLEDEJTE POD HESLEM: KOORDINOVANÁ DEMENTNÍ IRONIE...

 21. prosince, 19:00
TAHÁK FEST byl letos naší asi nejlepší akcí. Pražské Rock Café praskalo ve švech a není nic lepšího na koncertě než když první řady zpívají s námi. Navíc Tomáš si vyzkoušel jaké je to hrát na zádech jsa nesen lidma, úplně jako v tom klipu REM. Hezky jsem se vyřádili a lidi s námi. Strhla se solidní mela, takovou nepamatujeme. Tohle je jako poděkování všem, kteří nás v Rock Café podpořili, stejně jako tohle poděkováni jde vám všem (a že už vás pár stovek je...), kteří v tom jedete s náma... Takže nám pěkně pište, abychom vám mohli říct, kde si nás zase užijete. V roce 2001 pro vás chystáme velké, velké věci. V dubnu až květnu bychom měli vydat desku (snad) a od konce února bychom se měli rozjet na turné s jednou velkou, slavnou a hlavně výbornou českou kapelou. Chtěli bychom vás poprosit, abyste nám napsali, kolik z vás by o tu desku mělo zájem, poněvadž jelikož ji budeme vydávat sami, takže si musíme jak se tak říká zmapovat trh. Za vaše mailíky či sado-maso-správy (SMS) děkujeme. Kamarádi, máme vás rádi, Ahoooj.


 13. prosince
České Budějovice. Spolu s Big Ole Pile a My Dry Willow.

  8. prosince
Chrudim, klub Agora. Společně s pražskými grungovými mladíky The Nails a jejich lídrem Felixem Slováčkem (a jméno neklame...).


  30. listopadu
007 PRAHA, STRAHOV. Společně se Stain. Velké překvapení. Když jsme hráli na sedmičce posledně, bylo málo lidí a ty byli chladní jako Mrazík. Ale tenhle koncert byl úplně o něčem jiném. Takže se těšíme, vy se taky těšte, až si příště v Jacksonovi (His.Story) hrábnem....vy víte kam, že?


  25. listopadu
SUŠICE + společně s Big Ole Pile. Fajn klub, fajn koncert, fajn večer.


  24. listopadu
Dva koncerty za jeden den. 20.00 HOŘOVICE (s Big Ole Pile)...nic moc, nějak jsme zůstali nepochopeni, každý den není posvícení, že...; 22.00 HAVRANNÍ HNÍZDO, PRAHA (společně s Dekadencí). Koncert v Havraňáku byl rozhodně jeden z nejlepších, co pamatujeme. Ne snad kvůli tomu, že by bylo narváno až po strop, ale kvůli lidem, kteří byli prostě a jednoduše skvělí. Nemá smysl to jakkoliv rozepisovat, prostě jenom děkujeme. Jsme dojati k slzám, ach. PS Předvedli jsme dokonce vyjímečně i ještě nedokončenou novou píseň Zmrzlina, kterou budete moci slyšet možná až 21. prosince v Rock Cafe a možná ještě později. Kdo ví?


  18. listopadu
SALASH SPOLEČNĚ S TATABOJS V PISKU! Před koncertem náš čekal rozhovor v rádiu Prácheň. Všechno navíc nezačalo zrovna nejlíp... Kousek před Pískem Tomáš pronesl zásadní dotaz: "Pánové a vzali jste někdo Cédéčko do toho rádia, ať nás mají z čeho pustit?". Odpovědí mu bylo hrobové ticho, přerušené prudkým prošlápnutím brzd. "Co děláš?," řval Vašek na Davida. "No vole, točím to na Prahu...,"odtušil kapelník. "Nemáš šanci, za hodinu to Písek - Praha - Písek neotočíš,"upozornil ho jemně Vašek. David začal horečně uvažovat. Kde mají v okolí písku CD Salashe? Knihovna v Táboře! David si vzpomněl, že v Táboře podle internetového katalogu knihovny kdysi objevil náš singlík. Číslo na informacích nám ochotně sdělili, nicméně v sobotu odpoledne už v knihovně nikdo na telefon od kapely Salash nečeká. Co dál? A nemohli by to mít v tom rádiu? Vždyť Zebra šla jako příloha Rock and Popu a Bengu. Zkoušíme rádio. Tam to také nikdo nebere. David dál valí nápady. Festival v Boudách...tam jsme rozdali aspoň deset cédéček. Tomáš je uchvacující, stále s sebou vozí čísla. Voláme, avšak lidi z Boud nejsou k zastižení. A tak brzdíme u rádia s prázdnýma rukama, i když Tomáš objevil v baťohu, jenž vyhrál v Plzni, aspoň kazetu. David spouští v rádiu vlnu omluv. "Kluci, to je v pohodě, stejně to předtáčíme, vysílat se to bude až v sobotu...tak to pošlete poštou...," říká produkční. "No, dyk jsem to říkal, co zmatkujete?," lže Vašek. Nikdo nic netušil. Následuje rozhovor. Proti jiným se line v podivně normálním duchu, David si odpustí všechny svoje ujeté řeči typu znásilňování malých dětí a podobně. Mimochodem, všechny rozhovory budou brzy k dispozici zde na webu. Po nás mají přijet na rozhovor Tatabojs. Nikde nikdo. Pak nám lidi z rádia říkají - hele, teď volali, že jsou tady za rohem v cukrárně. Cukrárna? Dobrý nápad. Blížíme se do cukrárny a překvapení Tatabojs nemá mezí. Ahoj, my jsme Salash. Čau, odpoví Tatabojs. Až Mardoša poznává Tomáše. Velmi zmateně se ho ptá: "Tomáši a vy tady hrajete dneska s náma?" Jak jsme zjistili, Tatabojs neměli tušení, ale to se stává, my jsme to s jejich manažerem domluvili. V rozhovoru pak Tatabojs říkají, že jsou rádi, když s nima takové mladé kapely hrajou. No, pokud všechno vyjde jak má, tak bychom s nimi měli hrát i další koncerty, tak zněla dohoda. V 5 stavíme pódiovku, David s Vaškem tráví čas v hospodě a sledují Návrat Vinetoua. Ohromný sál komunistického baráku se zaplňuje aparátem a Tatabojs zvučí. Zvučí tak dlouho, že o půl deváté je sál plný lidí, Salash mrtvý hrůzou. Na naši zvukovku ještě jaksi nevyšel čas. Zvukovka: bicí - nápřah (zvukař: dobrý). Bubeník: já ale ještě neuhodil. Zvukař: dobrý, basa. Dum. Zvukař: dobrý, kytara - bzzzzz.... Zvukař: nějak ti to bzučí, udělej s tím něco! Tomáš: to nejde. Zvukař: no tak nic, dobrý. Zpěv. David se nadechuje. Zvukař: dobrý, hrajem. David ani nevydechne a už hrajeme naše nové intro. Dobrý večer..... Koncert jede... Lidé, zřejmě úžasem, zůstali přibití do židlí. Z intra hned pokračuje Hodnej kluk. Končíme, a tu náhle ty sedící překvapení lidé začínají mohutně aplaudovat. Jsme dojati. V tomto duchu probíhá naše celé vystoupení. Lidi sedí a pak tleskají a jásají - ale nikdo si nezapaří. Konec a po půlhodině přestavby přibíhají na pódiun Tatabojs. A přeci jenom! Lidi se pomalu hrnou dopředu. Prostě Tatabojs jsou Tatabojs! Během koncertu TB jsme obklopeni a tančíme s našimi fanoušky. Jeden z nich se slzou v oku všechno trefně glosuje: "Kluci, vy jste tvrdší, hyk". "Taky byste chtěli být tak slavní, aby z vás lidi byli tak hotoví? Hyk. To je pocit, pro který stojí za to se narodit. Hyk". Takže, naši milí normálně ujetí pošukové, příště hrajem v Havraňáku, tak se na vás těšíme. Hyk.


  4. listopadu
SALASH ZÍSKALA TŘETÍ MÍSTO NA CELOSTÁTNÍ SOUTĚŽI JAM V PLZNI! S NAŠÍ "UNDERGROUNDOVOU" HUDBOU TO POKLÁDÁME ZA ZÁZRAK. PŘED NÁMI SKONČILI FUNKEŘI A POPAŘI, TAKŽE DOUFÁME, ŽE GRUNGE V NAŠEM PODÁNÍ ZNOVU UKÁŽE SVOU SÍLU. Obdrželi jsme krásný džbán, můžete se na něj přijít kouknout do naší zkušebny nebo na nějakej koncert. Tomáš měl největší radost z baťohu: "Včera jsem říkal mámě: potřeboval bych baťoh. No a - už ho mám!"


  3. listopadu
SALASH s Big Ole Pile v Jindřichově Hradci: Po dlouhé době měl David opět své šatky a paruku. Díky tomu se podařilo i v poloprázdném sále udělat docela fajn atmosféru. Zarazilo nás snad jen to, že nejvíc dováděli v Jindřichově Hradci naši fanoušci ze Zlína... Fakt divný... Ale jsme tomu rádi ne že ne...


  26. října
Semifinále soutěže v pražském RC Mlejn. I přes velkou podporu našich fanoušků, se nám v Mlejně tolik nevedlo (jednou to muselo přijít :-). Přesto všechno je 3. místo v semifinále této soutěže příjemným výsledkem. Mnohem důležitější však bylo, že po koncertě za náma chodili naši fanoušci ale i noví lidé a říkali nám, že tohle byl zatím náš nejlepší koncert. To je důležitější, než nějaké umístění. A nejdůležitější je, že nás hraní baví víc a víc...


  21. října
Semifinále soutěže Beat Jam v plzeňském klubu JAM. SALASH OPĚT ZVÍTĚZILA!!! FINÁLE SE KONÁ TAMTÉŽ DNE 4. LISTOPADU, HLAVNÍM POROTCEM JE MISTR KYTARY RADIM HLADÍK!!! Jinak jsme se na pódiu bavili ještě víc než jindy, lidi byli moc fajn. Takže jen tak dál a v květnu vás všechny odměníme deskou.


  14. října
Salash zvítězila ve své kategorii v celodenní soutěži 14 kapel v pražském klubu Prosek. Vyhráli jsme mikrofon Peavey, takže asi budeme muset začít zkoušet dva zpěvy... Zároveň jsme získali nástěnný kalendář horských masívů, na který Vašek radostně reagoval slovy: "No ano, to jsem si vždycky přál."


  29. září
Koncert v pražském klubu Havranní hnízdo, Hybernská ul. (Mezi Hl. a Masarykovým nádražím)


 18. září
Salash zvítězila a postoupila do dalšího kola soutěže ve zlínském RC Golem. Po předchozích konfliktech a střetech s majitelem klubu Ing. Devátým jsme se později rozhodli se finále neúčastnit. Klub Golem nám chtěl původně zakázat vůbec i účast na soutěži... Důvody? Jak později prosáklo, spletli si naši kapelu s jinou, která má špatné jméno. Salash proto přinutila produkčního klubu, aby si vzal celou věc na své triko, i když nám bylo jasné, že vyhrát už nemůžeme. To se také stalo. Původní porotu náhle vyměnilo hlasování publika. Podle nás šlo o jednoznačný tah jak znevýhodnit ostatní kapely, protože jedna kapela byla zlínská... Přesto jsme měli suverénně nejvíc hlasů, jenomže je nebylo kam odevzdat. Jak jsme zjistili, pořadatelé soutěže odnesli hlasovací urnu v půlce našeho vystoupení (hráli jsme poslední) a zamkli se s ní v kanceláři. Naši lidi pak běhali za náma, kam jako mají ty lístky vhodit. Tak jsme je předali produkčnímu, který okamžitě přiznal, že podle těchto lístků Salash jednoznačně zvítězila. Oficiálně však výsledky i přes svůj původní slib vyhlásit odmítl s tím, že je uvede na webových stránkách klubu. Dodnes na těchto stránkách nic není. Až od přátel z jiné kapely jsme se dozvěděli, že o nás lidi z Golemu šíří různé lži a říkají, že naše vítězství nebylo regulerní. To se dalo čekat. Pravým důvodem bylo to, že ve Zlíně pravidelně koncertujeme v konkurečním klubu...

 16. září
NAPROSTÁ BOMBA! SALASH BUDE V SOBOTU KOLEM 11 HODINY ŽIVĚ V ROZHOVORU PRO RÁDIO AZ ZLÍN! Toto rádio si můžete poslechnout i přes web, stačí juknout na www.azradio.cz!

  16. září
ZVEME VŠECHNY NAŠE FANOUŠKY Z MORAVY NA SOUTĚŽ DO KLUBU GOLEM V SOBOTU 16. ZÁŘÍ! Stejně jako na soutěži v klubu Mlejn má publikum jeden hlas, který pro nás může znamenat opět postup. Start kolem 20:00.


  14. září
Soutěž v RC Mlejn. VYHRÁLI JSME A POSTOUPILI DO SEMIFINÁLE! DĚKUJEME TĚM, KTEŘÍ NÁS PŘIŠLI PODPOŘIT.


  10. září
koncert na pražském Výstavišti v 15.00 v rámci Praha 2000


  2. září
festival v Kunovicích u Uherského Hradiště. Přesun z Těchanova do Hradiště proběhl OK...a večer na festival do Kunovic, u Davidova rodného Hradiště. Všichni myslíme, že to bude fajn, festival pořádají Davidovi kamarádi, máme mít dobrý čas, velkou reklamu... Jenže už od rána hnusně prší a my tušíme zase průser. Ondřej s Tomášem jdou na míto činu již dopoledne, protože se nechtějí dívat s Davidem a Vaškem na hokej... Šok přichází v 6, když David volá Ondřejovi jak to vypadá. Ondřej dává telefon pořadateli, kterým není nikdo jiný než kunovská známá firma Jara Orel, bývalý to spolužák Davidův.

David: Tak co Jaro, jak to vypadá?
Jara: No přepisujem teďka program...
David: A co, někdo nepřijel?
Jara: No, Salash...
David: Jaro ty ses zbláznil. Ty dva kluci vedle tebe jsou z kapely... Nejsi zhulený, neměls trávu?
Jara: No, no, no, já nevím, tys mi nevolal?
David: Jaro ty si fakt úplně mimo....

Tak to je teda začátek! Nakonec jsme získali docela rozumný čas, ovšem průser nás čeká na místě v podobě pouhých 30 platících. Ještěže vše má 45 min. zpoždění, David s Vaškem jdo pro změnu do blízké hospody koukat na fotbal... Pak koncert. I ta hrstka lidí žije, jsou šílení pohybem. Kapelu to motivuje, Tomáš i David několikrát končí na zemi... Když tu náhle pořadatel ukazuje v půlce programu důvěrně známé heslo z těchanova, mává rukama křížem a volá: konec, konec, balte to! Tak na to teda serem! Máme hrát 40 minut a ještě nejsme ani za půlí. Jedeme dál. Nikotýn. Zhasla světla. David jak šílený běhá po pódiu a řve: "jedem, His.Story a pak jazdu, spojíme to..." Pak nám vypínají i aparát. Ještě že jedou odposlechy. V půlce jazdy již stojíme ve tmě a bez proudu. "Díky, jste milé publikum!" David s Vaškem mizí hrát hokej na počítači (???) a Tomáš s Ondřejem se "věnují" místním dívkám. Ráno odjíždíme v 10, ale Tomáš nikde. Vyhlašujeme celostátní pátrání, policie nás uklidňuje, že během noci žádný Vondráček nezmřel. Pak nám volá. "Kde seš?" "Já nevím. Prosím vás," volá kamsi "jak se to tu jmenuje?" "Ostrožská Lhota"... Tomáš se aniž tuší jak ocitl v Ostrožské Lhotě asi 20 km od místa koncertu. Vyrážíme pro něj. Sotva přijedem, (David: musíme hned odjet, čeká nás večer Air Show v Hradci), už máme v ruce štamprle se slivovicou. Chvíli na to už sedímu v kuchyni a čekáme na řízek. Otec, hlava té dobrotivé rodiny, si u stolu vybírá špínu mezi prsty, v ruce třímá pivo, kouká na Velké sedlo a všechno je mu ukradené. Syn ho věrně kopíruje, zatímco kyprá matka rodu řádí u 2 metrové kuchyňské linky. Dcera, která Tomáše někde nabrala, do nás háže jednu slivovici za druhou. Když odjíždíme, všichni (i řidič) máme draka... Vašek mlátí Ondřeje opěrkou a všichni ječí. Postupně nás, zejména Tomáš popadá láska k ostatním. Slivovice působí... Po hodině jízdy extempore u benzinky, čerpadlářka je z nás v šoku... Tomáš po další jízde projevuje svoji bezmeznou lásku k ostatním... "Takhle když jedem v autě na koncert, to je lepší než s babou... všechny vás moc miluji...". Za chvíli jsou nakažení i ostatní a uvědomujeme si, jaké silné citové pouta nás pojí... Vše vrcholí při zastávce za Olomoucí, fotíme se a na poli hrajeme pocit. Rock and rollová jízda jako z filmu. Všichni se potácí, ale mají radost, jaký to byl skvělý víkend. Všechno má nicméně opět nepříjemnou dohru. Hlavní pořadatel v pondělí zakazuje Salashi příště hrát (No to si snad dělá prdel!), David všechno naštěstí opět diplomaticky uhladí a je to OK...


  1. září
Mini Festiválek v Těchanově u Uničova. Začátek neobyčejného víkendu. Těchanov jsme díky Ondřejově neomylnému navigátorskému umění našli až po několika kufrech. Navíc vesnice o domcích se zdá být zcela mrtvá. Vyjíždíme proto znovu na pole a z dálky vidíme světýlko. V hasičské zbrojnici je živo, snad 100 - 150 lidí. Tomáš nicméně věští: "To bude průser." A už se to veze. Máme hrát v 11, ale pořadatelé selhali, je čtvrt na dvanáct, my nosíme věci na pódium, kde se vzal tu se vzal kdosi z regionální kapely a tvrdí, že teď hrají oni. David ho nicméně po debatě umlčí s tím, že my hrajeme určitě víc nahlas a tak musíme hrát dřív, protože v 10 měl být noční klid. Začínáme Hodným klukem, ale než se dostaneme k refrénu kdosi rožne světla s tím, že místní ochlasta Oskar tam leží se zlomenou nohou a naše hudba ho ruší. Máme prý počkat do sanitky. Spousta lidí mizí. Mají před sebou dlouhou cestu domů, protože k nejbližšímu stavení je to aspoň 20 kilometrů... Půlhodiny a sanitka nikde. Publikum se stává virtuálním - v sále je pořád dost lidí, ovšem ti co se trousili kolem hospody zmizeli do neznáma (snad je nesežral zlý vlk). David jde za Oskarem. Uklidňuje ho svou vizitkou ("Oskare, buď chlap, já dělám v Oskarovi, tak buď chlap, my to musíme dohrát..."). Oskara to dojalo a souhlasí s tím, že to dokončíme. Začínáme hodným klukem. Ještě než se dostaneme k refrénu ("Hello, Hello, pojď si se mnou hrát...") přijíždí konečně sanitka. Světla a koncert se stává fraškou, přerušovaná soulož je hadra proti přerušovanému koncertu. V sále zůstává posledních pár vytrvalců. Oskar se po půl hodině nechal přemluvit, aby ho odnesli do sanitky. Sanitka odjíždí. Pro jistotu začínáme School, Hodného kluka máme plné zuby. Po 4 písničkách - kýho výra - světla a pořadatelé nás vyhánějí z pódia. To nás nasralo do běla. David praštil mikrofonem vztekle na pódium. Všichni zuříme. Balíme se během 3 minut a v životě nechceme Těchanov vidět...


 28. srpna - 1. září
Odjíždíme na týdenní soustředění, aby naše show byla ještě lepší a lepší a lepší

  25. srpna
Koncert ve Zlínském klubu Base 16. Cesta byla odporná, David se učil při řízení texty... Prvních 100 km šetřil palivem a jel pomalu, pak mu došla trpělivost a řítili jsme se jako raketa. Ve Zlíně jsme byli o půl jedenácté v noci, přičemž David neomylně zakufroval ("V životě se mi to nestalo"). Hned jsme se šli na to a lupli do sebe naši tradiční zelenou (Mládež má zelenou). David zapoměl, že při převlékání do ženských šatů, které následně ze sebe na pódiu běžně strhá během Úchyla, by měl zůstat oblečen, protože jinak by dospíval nahý. To nevadilo dívce, která mu pomáhala do šatů, protože viděla Davidovu obnaženou atletickou postavu, na což určitě do smrti nezapomene. Vystoupení bylo bezva, moc jsem se ale navyblbli, pódium bylo těsnější. Koncert měl nepříjemnou dohru ze strany Zlíského klubu Golem, který v domnění, že v Basu se scházejí na Salash feťáci, zakázal účast kapely na soutěží 16. září. Po dlouhém rozboru se nám podařilo přesvědčit Golem, že vše je jinak a 16. září kapela hraje…


© 2000-2003 Salash